12 opic (2023)
ČSFD / Vybral Kobi
Recenze Kobi:
–
Recenze Verča:
Když se řekne Terry Gilliam, málokomu se po tváři nerozlije úsměv při spojitosti s Monty Pythony. Nicméně, Gilliam je mimo jiné i vcelku plodný a oblíbený režisér, jehož tvorba se rozpíná především v žánru sci-fi, mam spadá i všeobecně kladně přijímaný sci-fi thriller 12 opic.
Mám ráda devadesátkové filmy a mnohdy nemám pocit, že by se na nich podepsal zub času (viz třeba Klub rváčů, Sedm), ale v tomhle případě jsem nemohla přijít na chuť scénám, v nichž je Bruce Willis coby spasitel toho podivně začarovaného kruhu lapen v jakési podivné dimenzi. Kromě pocitu znepokojení (což je nejspíš správně) to ve mně vyvolávalo i tendenci k lehkému pousmání (což nejspíš správně není). Pocit znepokojení ovšem ve finále převážil, díky přítomnosti Brada Pitta coby prvotřídního psychopata, přičemž jeho souhru s Willisem považuji za brilantní podívanou. Zřejmě neexistuje role, v níž by to Pittovi nesedlo a Hollywood to moc dobře ví.
Jediná postava, která mi vyloženě drásala nervy, byla Madeleine Stowe v roli psycholožky – její nepříliš logické myšlenkové pochody (kdy se v podstatě během lusknutí prstu zamiluje do Willise coby magora, který ji ohrožuje) a iritující hysterický projev mě doháněly k šílenství pomalu víc než divnosvět, z něhož Willis přichází.
Nebudeme si lhát do kapsy, v mých očích tento počin spadá do škatulky „vskutku podivné, nevím, co si o tom myslet“, na který se jen tak znovu nepodívám, ale domnívám se, že onen pocit „podivna“ to vyvolat mělo – k tomu mimo jiné přispívá i soundtrack Paula Buckmastera, výstřední jednání postav a k tomu i výborná práce s napětím. Ve finále to proto nezatracuji jako špatný film, jen si myslím, že i přes všechny kvality, kterými film disponuje, to není úplně můj šálek sci-fi kávy. 7/10
Oddělen (2023)
ČSFD / Vybrala Verča
Recenze Kobi:
Během filmu si nasaďte růžové brýle, pusťte si ty nejroztomilejší písničky Štístka a Poupěnky a ňuchnějte při sledování štěně labradora. V opačném případě vás film smete svou depresí tak mocně, že se z toho budete sbírat ještě několik dní. Díky roztřesené kameře je snímek správně syrový a všechny close-upy vám ukáží vrásky, které mají protagonisté nejen na těle, ale hlavně na duši. Brody nehraje, Brody prostě je a věříte mu každou slzu. Skvělá hudba od Newton Brothers jako bonus.
Recenze Verča:
–
Napsat komentář