Popcorn #4: U pokladny stál… & 25. hodina (4. 10. — 17. 10. 2024)

U pokladny stál (1939)

ČSFD / Vybral Kobi

Recenze Kobi:

Recenze Verča:

Nejsem zrovna typ člověka, co by si v neděli odpoledne pouštěl filmy pro pamětníky, ale když zazní jméno Vlastíka Buriana, bystřím. O jeho genialitě a neochvějném talentu v období protektorátních Čech nám vyučující pěli ódy už na vysoké škole, a i přesto, že to s ním ve finále nedopadlo příliš dobře, buďme rádi, že se nám z té doby zachovaly alespoň filmové klenoty jako je právě U pokladny stál…

Půdorys děje je vystavěn na typicky komediální zápletce v podobě záměny postav (aby ne, když vychází z divadelní hry Václava Wassermana a Jiřího Vernera), z nichž díky nedorozumění pramení humor. Ovšem, domnívám se, že sledovat filmy Vlasty Buriana primárně kvůli ději, není tak obohacující záležitostí jako sledovat jeho improvizační kreace a souhru s ostatními kapacitami jako je například Jaroslav Marvan či Čeněk Šlégl, přičemž jejich společná scéna při operaci prstu si zaslouží minimálně nálepku geniální.

Vlasta Burian je jako neřízená střela – kdykoliv se objeví na scéně (a ve filmu je jen opravdu málo scén, v nichž se neobjevuje), tak jí jednoznačně kraluje. Jeho suverénní projev a jistá nekompromisní „držkatost“, s níž uvádí ostatní postavy (a nejspíš i herci) do úzkých, stojí v epicentru jeho komediálního talentu. K tomu všemu si dopomáhá výraznou prací s širokou škálou grimas, které dokonale doplňují jeho humor.     U pokladny stál… je nenáročný oddychový kousek, na který mohou bez obav koukat i nepamětníci, aniž by se jim u toho kroutily palce u nohou, a u kterého se díky nesmrtelné a humorem osvícené osobnosti Vlasty Buriana bude bavit i jiná generace než baby-boomers.  8/10

25. hodina (1939)

ČSFD / Vybrala Verča

Recenze Kobi:

Snažil jsem se do filmu proniknout, ale nechalo mě to emočně naprosto netknutého. Buď ten film nezestárnul dobře (nevím), nebo je to zkrátka „miss“ u obecně velebeného filmu. Herci se snaží (tady vypíchnu hlavně Barryho Peppera, který nehraje moc, ale když někde je, je ho plno) a kamera mi přišla obstojná, s obsahem to ale bylo horší. Několik načrtnutých linek vyšumělo do ztracena (drogový závislák, který hned na začátku Montymu říká, že mu to nezapomene… a více se ve filmu neukáže; studentka na diskošce, jejíž linka nikam nevede). Většinou tyhle věci dokážu přehlédnout u filmu, který mě bavil; naopak u filmu nedostatečného je tím víc vypichuju, čím více mě nebaví. 

Recenze Verča:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *